Showing posts tagged sperm whale.
x

SLOVOSLED | blok plný odkazů

Kontakt   Autor   News   Zabijáky   Majdala   

O lodi, želvách, spáleném ostrovu, zabijácké rybě a posádce kanibalů

Dva zarostlí muži v záchranném člunu připomínali kostlivce. Neuvědomovali si, že je konečně našli a že budou žít, jen divoce kouleli vpadlýma zanícenýma očima. Posádkla velrybářské lodi Dauphin jim musela násilím vyrvat lidské kosti, které okusovali.

Bylo 23. ledna 1821 a dva lidožrouti v otřískaném záchranném člunu se jmenovali George Pollard a Charles Ramsdale. Na moři strávili v nejisté skořápce víc než tři měsíce ode dne, kdy jejich loď Essex potopil rozzuřený vorvaň.

Šťastná loď Essex

byla 27 metrů dlouhá a při výtlaku 238 tun nesla čtveřici velrybářských člunů. Její plavby, k nimž vyrážela z přístavu Nantucket, byly pověstně výnosné. Na tu poslední vyplula 12. srpna 1819 pod velením devětadvacetiletého kapitána Pollarda, který velel posádce jednadvaceti mužů.

Už od začátku plavby, jejímž cílem bylo tichomořské pobřeží jižní Ameriky se ale zdálo, že něco není v pořádku. Už během prvních dnů se Essex dostal do vichřice, která silně poškodila záď lodě a téměř ji potopila. Po provizorních opravách se Essex pět týdnů pokoušel obeplout bouřemi nechvalně proslulý Hoorn. Dlouhý pobyt v chladné a bouřlivé oblasti přivedl posádku na pokraj vzpoury. Pollard s vydatnou pomocí prvního důstojníka Owena Chase situaci zvládnul a uklidnil posádku vidinou Galapág, kde si odpočinou a zásobí se tamními želvami, jejichž maso bylo vyhledávanou pochoutkou.

Špatná znamení

se ale množila. Na začátku října 1820 se obětí námořníků stalo 300 želv na Hoodově ostrově, o čtrnáct dní později dalších 60 na ostrově Charles.

Zakotvili u něj v době tamního nejrpudšího suchého léta. Přesto se kormidelník jednoho z člunů, jistý Thomas Chappel rozhodl rozdělat si oheň. Ten se rychle vymknul kontrole a s děsivou rychlostí začal pohlcovat všechno, co mu stálo v cestě. Essexu nezbylo nic jiného než rychle zvednout kotvy. Velrybáři za sebou nechali ostrov v plamenech, jejichž záře osvětlovala obzor ještě dlouhé hodiny. Katastrofa dosáhla nevídaných rozměrů. Ještě po letech ohlásil kapitán Nicholson, že Charlesův ostrov je jediná bezútěšná rozpálená pustina.

Nezodpovědnost Thomase Chappela patrně přispěla k vyhynutí galapážských želv – poslední zemřela před několika dny.

Rozzuřený kapitán Pollard vyhlásil, že muž, který zapálil oheň, se bud přizná sám a po návratu do Ameriky bude čelit soudu, nebo si ho on, kapitán, najde sám a potom ho nechá bez soudu hodit přes palubu.

Chappel se nepřiznal – a podle mínění prvního důstojníka, třiadvacetiletého Owena Chase, tím loď i její posádku odsoudil k prokletí.

To na sebe vzalo podobu vorvaně,

nebývale velkého vorvaně, který se choval zcela nevypočitatelně. Když se ho Essex 20. listopadu 1820 pokusil harpunovat, nepokusil se o únik.

„Uviděl jsem rybu 500 yardů od naší levoboční zádě,“ popsal útok Chase. „Nikdy jsem neviděl plout rybu takovou rychlostí, snad 24 uzlů (44 km/h). Její ocas tepal vodu, ryba vyskakovala nad hladinu, aby ještě zrychlila a rozstřikovala na všechny strany vodu.“

První náraz zničil záď lodě i s kormidlem. Vorvaň loď obkroužil a plnou rychlostí vrazil hlavou do levoboku, nějakou dobu 238 tun vážícím Essexem pohazoval po hladině, jakoby to byla hračka a pak zmizel. Nechal za sebou těžce se naklánějící whaler.

Když se k místu katastrofy vrátila trojice člunů, který Essex před posledním lovem spustil na vodu, nalezl kapitán Pollard jen moře pokryté troskami.

„Potopil nás váš vorvaň,“ řekl Pollardovi otřesený Chase, když ho jeden z člunů vylovil.

To nejhorší

ale dvě desítky mužů v záchranných člunech teprve čekalo. K nejbližší zemi to měli skoro 2000 kilometrů, zásob a pitné vody minimum. Když po třech týdnech dorazili k Hendersonovu ostrovu, byli už na hranici smrti žízní. Na neobydleném ostrově se jakž takž zotavili a rozhodli se plout dál.

Ukázalo se, že to bylo osudné rozhodnutí. Člun, jemuž vele důstojník Hendricks, se jedná noci ztratil a nikdo živý už ho nikdy nespatřil. Druhý člun pod velením Owena Chase, našla 18. ledna velrybářská loď; trojice přeživších mužů v něm se udržovalo naživu pozůstatky osmého, Isaaka Colea.

Ve třetím člunu velel osobně kapitán Pollard. Zoufalí muži v něm se rozhodli losovat, koho zabijí a snědí. Los padnul na sedmnáctiletého Owena Coffina, kapitánova příbuzného. Jeho o rok staršímu příteli Charlesu Ramsdalovi los určil roli kata. Coffin se nebránil a Ramsdale mu prostřelil hlavu. Pili jeho krev, jedli jeho maso – a umírali, jeden po druhém.

Tak je našel Dauphin.

Když se trosečníci dostali do Ameriky, vzbudil jejich příběh velkou pozornost. Rozsáhlý článek, který Chase napsal předtím, než si začal na půdě svého domu schovávat jídlo a nakonec skončil v blázinci, si přečetl i neznámý začínající spisovatel. Jmenoval se Hermann Melville.  

— 2 years ago
#sperm whale  #essex  #cannibalism 
TOPlist